„Tak tohle je naše koupelna. Vlastně původně byla mých rodičů. Před lety, když jsme se sem nastěhovali, volili nejjednodušší a nejlevnější přestavbu klasického panelákového jádra. Spíše šlo jen o kosmetické vylepšení. Stěny, strop a podlahu nastříkal táta v té době oblíbeným Variopaintem se strukturou černošedého kamene. Na část stěny a stropu a na dveře nalepili kvůli prostorové iluzi pás zrcadlové fólie. Dříve tam bývala ještě pračka, jak jinak než s vyústěním do vany. Když jsme se chtěli vykoupat, museli jsme přelézat kabely a hadice visící z protější stěny. No hrůza. A záchod? Naši jej natřeli celý černým latexem. Když člověk přišel na toaletu, neviděl nic, jen tmavý nekonečný prostor, ve kterém svítil ten bílý kombiňák…“

Takto začínal dopis, jímž se obrátili Tomáš a Irena, mladý pár začínajících alternativních umělců preferující nekonvenční řešení a přírodní materiály, na architekta Michala Janků s žádostí o pomoc při hledání optimální varianty rekonstrukce koupelny.

Společně s architektem zkoušeli různé varianty uspořádání nové koupelny. Bohužel typ klasického panelákového jádra typu VVÚ ETA a uspořádání sousedních místností neumožňovaly mnoho variant řešení. Překvapivě se však i v tomto poměrně malém prostoru našla řada zajímavých možností. Došlo i na mírné „nafouknutí“, jak si klienti přáli, protože samo jádro je obvykle vestavěno mezi panely s několikacentimetrovou mezerou. Zde to bylo skoro 20 cm, které získali navíc. Pár centimetrů přibylo i posunutím dveří do haly.

K produktům Irena uvádí: „Rozhodli jsme se vybavit koupelnu kompletně výrobky značky Jika. Jsou poměrně levné, dostupné v široké nabídce a především kvalitní, což jsme si ověřovali mezi známými, kteří už měli přestavbu koupelny za sebou.“ Koupelnu lze touto značkou vybavit od podomítkových WC modulů přes umyvadla s nábytkem, sprchový kout, baterie až po keramické obklady. Oslovil je set Tigo, a to nejen svými úspornými rozměry a netradičními tvary umyvadel, ale také zelenou barvou nábytku. Téměř stejným odstínem zelené si totiž už před časem vymalovali obytnou a ložnicovou část bytu. (Mimochodem, právě tato „greenery“ se stala pro letošní rok 2017 barvou roku, kterou pravidelně vyhlašuje firma Pantone.)
Do koupelny vybral architekt umyvadlo dokonce o šířce 100 cm. Vyvrátil tedy původní představu klientů, že do tak malého prostoru budou muset použít pouze velmi malý typ. Do rohu umístil asymetrický sprchový kout Tigo o rozměrech 80x100 cm s termostatickou baterii Mio. Našlo se i místo na nezbytný koupelnový nábytek a topný žebřík.

Toaleta je vybavena závěsným klozetem. Původně architekt uvažoval o zkrácené míse z řady Tigo, která byla navržena právě pro tento typ panelových přestaveb. Díky podomítkovému modulu s bočním uchycením se ale podařilo získat několik centimetrů v délce navíc. Po odstranění jádra se zvětšila i šířka toalety. A tak sem architekt mohl doporučit přidat i malé umývátko.

Tomáš s Irenou nadšeně dodávají: „V pražské koupelnové galerii Laufen poblíž I. P. Pavlova jsme si nakonec vyhlédli nádherný klozet Pure. Moc jsme si přáli, aby se nám na toaletu vešel. A když ještě šikovný pan obkladač zamaskoval kontrolní dvířka ke stoupačkám a vodoměru do antracitového obkladu tak, že nejsou téměř vidět, výsledek je nad veškerá naše očekávání.“ Mimochodem, obkladač pracoval výhradně s ručním nářadím a úhlovou bruskou, kterou dokázal přesně uříznout jak rovné části, tak kruhové otvory pro baterie a světelné vypínače. Nepotřeboval žádné speciální vrtáky ani stolové pily s vodním chlazením, což bylo zejména u dlaždic formátu 60 × 60 cm, navíc s velmi tvrdým slinutým střepem, opravdu obdivuhodné.

K zelenému nábytku, bílé keramice a chromovaným bateriím si klient vybral béžový patchworkový obklad Sicily ve formátu 31 x 61 cm. Přestože se jednalo především o pokládku podlahy, trval na použití obkladu, který má oproti dlažbě menší a jemnější dekor. V případě této série to bylo v nenáročném prostředí koupelny možné. „Nebyla to zrovna kombinace, kterou bych já preferoval, ale ve 3D vizualizacích se ukázalo, že to spolu s dalšími zvolenými odstíny funguje velmi dobře a odpovídá to celkovému ladění interiéru. Jako neutrální základ na stěny jsme použili antracitovou dlažbu City 60 × 60 cm (oboje se prodává pod značkou Jika). Černý strop a antracitové stěny tak vytvářejí pocit nekonečného prostoru. Úzkým zrcadlem přes celou výšku zadní stěny vedle sprchového koutu se koupelnu podařilo ještě opticky zvětšit,“ objasňuje architekt.

Věčným problémem v koupelnách bývá pračka. Pří výstavbě paneláků se s nimi totiž nepočítalo. Soudruzi v tehdejších letech předpokládali, že budou fungovat společné domovní prádelny, ty se však nikdy neujaly. Zatímco jinde ve světě tento společný způsob sdílení praček funguje bez problémů, u nás, ať už z důvodů nedostatečné vybavenosti těchto prádelen, nebo jen kvůli naší odlišné mentalitě, prostě ne. Pračka je v koupelně tedy vždycky trochu navíc. Nedá se tu zabudovat, rozměrově ani designem neodpovídá běžnému koupelnovému vybavení. Architekt proto navrhl dát pračku do kuchyně, což u nás není moc obvyklé řešení. Klienti tedy požádali architekta i o návrh kuchyně, kterou plánovali společně s koupelnou přebudovat.

 
Základní vybavení měli vyhlédnuté v prodejně IKEA, takže s řešením pračky zabudované do kuchyňské linky nebyl problém. Obklad na stěnu za linkou dali stejný jako v koupelně a na toaletě. Béžový patchwork Sicily z produkce Jika tak designově propojil oba nově zrekonstruované prostory.
                                                       
Rekonstrukce interiéru v panelovém domě je vždy náročná práce. Špatně provedené detaily a nekvalitní materiály značně komplikují a prodražují revitalizaci těchto bytů. Zejména podlahy jsou často tak nerovné, že by bylo potřeba vylít vyrovnávací stěrku několik centimetrů, pokud bychom chtěli dosáhnout roviny.
Tomáš to komentuje: „Podlahy se v jednotlivých místnostech dělaly v době stavby domu samostatně. Na přesnost se tenkrát moc nehledělo a někde holt toho betonu trochu chybělo, jinde naopak zůstaly nakupené ploché kopce. Z cenových důvodů jsme tedy hledali kompromisy, a podlaha proto zůstává, jemně řečeno, trochu živá. Na první pohled ale nikdo nic nepozná, protože vinylová podlaha s dřevěným dekorem opticky všechny nerovnosti srovnala.“

Mladý pár už v nově rekonstruované koupelně a kuchyni bydlí. Další části bytu ještě čekají na svou definitivní proměnu. „Čekáme na peníze, ale hledáme i čas, protože další interiérové úpravy si chceme dělat svépomocí,“ vysvětlují Tomáš s Irenou. Ti dva totiž mají svoji představu, kterou jim běžný řemeslník těžko splní. Že to však bude v netradičním stylu, je patrné už z fragmentu obývací místnosti, kterou vám na fotografii představujeme.